|
|
Metylace DNA řízená malými RNA u Arabidopsis thaliana
Motylová, Šárka ; Fischer, Lukáš (vedoucí práce) ; Moravec, Tomáš (oponent)
Rozdílná transkripční aktivita různých oblastí genomu je zajišťována epigenetickými modifikacemi, mezi které patří metylace DNA, úprava N-koncových aminokyselin histonů a změny v zastoupení histonových variant. RNA interference je regulační proces, při kterém dochází prostřednictvím malých RNA odvozených z exogenních či endogenních sekvencí k posttrankripčnímu nebo transkripčnímu umlčení těchto sekvencí. 24-nukleotidové siRNA, tvořící část malých RNA, řídí de novo metylaci a spoluúčastní se udržování metylace DNA (RNA-directed DNA methylation; RdDM), která se podílí na transkripčním umlčení heterochromatinu a transponovatelných elementů, vyskytujících se u rostlin ve velkém množství. Pro krytosemenné je také charakteristická přítomnost RNA polymeráz IV a V účastnících se v této dráze, které byly poprvé objeveny v genomu Arabidopsis thaliana, jež se stala hlavní modelovou rostlinou i pro studium RdDM. Polymeráza IV přepisuje prekurzory siRNA; siRNA jsou následně asociované s AGO4 proteiny a navádějí metylační enzymy na cílové sekvence prostřednictvím komplementarity s transkripty polymerázy V.
|
|
| |
|
|
Reportérový expresní systém pro studium umlčování integrovaného proviru v transkribované oblasti genu
Slavková, Martina ; Hejnar, Jiří (vedoucí práce) ; Španielová, Hana (oponent)
Retrovirové vektory jsou používány jako nástroj vkládání rekombinantních genů do genomu příjemce genové terapie. Při konstrukci takových vektorů je kladen důraz na bezpečnost a účinnost. I přes velké pokroky v konstrukci retrovirových resp. lentivirových vektorů pro genovou terapii za účelem stabilizace jejich exprese, jako vkládání ochranných elementů do virových regulačních sekvencí, nejsou dosavadní přístupy stále dostatečně účinné a většina integrovaných provirů je transkripčně umlčována. Pochopení mechanismu umlčování provirů je tedy kritické pro efektivní manipulaci s retrovirovými vektory a pro optimalizaci jejich struktury. V předkládané magisterské práci navrhuji a vytvářím expresní systém sloužící ke studiu umlčování provirů integrovaných do transkribovaných oblastí genů. Tento arteficiální systém bude později využit k testování hypotézy, že proviry integrované do transkribovaných oblastí genů jsou umlčovány při transkripčním pročtení z hostitelského genomu do provirů mechanismem závislým na aktivitě de novo DNA metyltransferáz. Mnou získané předběžné výsledky naznačují na platnost této hypotézy, ale potvrzení její obecné platnosti bude součástí dalšího studia v laboratoři. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Studium kvasinkového kmene BR-S s delecí genu SIR2
Novotná, Pavla ; Kuthan, Martin (vedoucí práce) ; Pichová, Iva (oponent)
Kvasinky jsou jednobuněčné eukaryotické mikroorganismy, které jsou schopny tvorby mnohobuněčných útvarů tzv. kolonií. Různé kmeny kvasinek mají za definovaných životních podmínek charakteristickou morfologii kolonií. Typickým rysem přírodních izolátů ale i patogenních kvasinek je schopnost přepínat mezi dvěma či více morfotypy. Tento děj, nazývaný přepínání fenotypů, přispívá k rychlé adaptaci na změny podmínek prostředí a souvisí často se změnou rezistence vůči stresu či s virulencí patogenů. Přepínání fenotypů lze pozorovat i u nepatogenní Saccharomyces cerevisiae, u které dochází za stálých laboratorních podmínek k přepnutí z vrásčité morfologie z přírody izolovaného kmene BR-F na hladkou morfologii kmene BR-S. Tato změna morfologie je doprovázena změnami dalších fenotypových charakteristik. Při transkriptomové analýze bylo zjištěno, že kmen BR-F a BR-S se liší genovou expresí mimo jiné v subtelomerických oblastech, které jsou pod kontrolou histon acetyláz a histon deacetyláz. V této práci jsem se zaměřila na histon deacetylázu Sir2p, která by mohla mít vliv na přepínání fenotypů u Saccharomyces cerevisiae. Pro práci byla použita deleční mutanta v genu SIR2 u kmene BR-S připravená v naší laboratoři, která má změněnou morfologii kolonií. Výsledky naznačují, že kmen BR-S s delecí genu SIR2...
|
|
|
Metylace DNA řízená malými RNA u Arabidopsis thaliana
Motylová, Šárka ; Fischer, Lukáš (vedoucí práce) ; Moravec, Tomáš (oponent)
Rozdílná transkripční aktivita různých oblastí genomu je zajišťována epigenetickými modifikacemi, mezi které patří metylace DNA, úprava N-koncových aminokyselin histonů a změny v zastoupení histonových variant. RNA interference je regulační proces, při kterém dochází prostřednictvím malých RNA odvozených z exogenních či endogenních sekvencí k posttrankripčnímu nebo transkripčnímu umlčení těchto sekvencí. 24-nukleotidové siRNA, tvořící část malých RNA, řídí de novo metylaci a spoluúčastní se udržování metylace DNA (RNA-directed DNA methylation; RdDM), která se podílí na transkripčním umlčení heterochromatinu a transponovatelných elementů, vyskytujících se u rostlin ve velkém množství. Pro krytosemenné je také charakteristická přítomnost RNA polymeráz IV a V účastnících se v této dráze, které byly poprvé objeveny v genomu Arabidopsis thaliana, jež se stala hlavní modelovou rostlinou i pro studium RdDM. Polymeráza IV přepisuje prekurzory siRNA; siRNA jsou následně asociované s AGO4 proteiny a navádějí metylační enzymy na cílové sekvence prostřednictvím komplementarity s transkripty polymerázy V.
|
|
|
Studium funkce vybraných genů v koloniích divokých kmenů kvasinek
Tarabová, Eva ; Kuthan, Martin (vedoucí práce) ; Heidingsfeld, Olga (oponent)
Kmeny kvasinek Saccharomyces cerevisiae izolované ze svého přirozeného prostředí jsou schopny mnohobuněčného sociálního chování a tvorby komplexních strukturovaných kolonií v řadě vlastností podobným velmi odolným biofilmům patogenních kvasinek. Dalším typickým rysem přírodních kmenů je jejich fenotypová variabilita, tedy schopnost přecházet s relativně vysokou frekvencí mezi dvěma či více fenotypy. V případě patogenních kvasinek jsou takové fenotypové změny často provázeny odlišnou virulencí, rezistencí vůči různým stresovým podmínkám a léčbě antimykotiky. V důsledku dlouhodobé kultivace přírodních kmenů kvasinky Saccharomyces cerevisiae v laboratorních podmínkách dochází k jejich domestikaci, tedy přechodu na hladké kolonie a ztrátě některých vlastností typických pro strukturované kolonie. Tento proces je, stejně jako přepínání fenotypů, spojen s výraznými změnami v expresi genů a s celkovou změnou životní strategie kolonií. Mechanismy fenotypových přechodů u kvasinek jsou spojovány s epigenetickou regulací genové exprese pomocí transkripčního umlčování zajišťovaného histonovými deacetylázami. Studiem těchto mechanismů pomocí delečních mutant vybraných genů s potenciálním vlivem na tvorbu a vývoj kolonií divokých i domestikovaných kmenů se zabývá tato práce. Dosažené výsledky prokazují, že NAD+-závislá...
|
|
| |
host ::
RSS.